|
|
Poetika prostoru v Alexandrijském kvartetu.
Malý, Lukáš ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Pokorný, Martin (oponent)
Poetiku prostoru v Alexandrijském kvartetu tvoří několikaúrovňová struktura. Tato poetika je úzce svázána s ústředním prostorem příběhu Alexandrií, která je zároveň jedním z témat románu. Jednotlivé roviny navrhuji v souvislosti s různými teoretickými koncepcemi, které následně využívám pro vlastní analýzu. Alexandrie je nejprve estetickou kulisou příběhu, kterou ztvárňují popisné pasáže. Silně subjektivní a lyrizované popisy města zakládají celkové naladění vyprávění a potenciálně podporují experienciální iluzi čtenáře. Alexandrie a její specifičnost je dále modulována a tematizována jejími ozvláštněnými makrostrukturními podmínkami, které ohraničují Alexandrii jakožto autonomní fikční prostor s vlastními pravidly uvnitř fikčního světa románu. Součástí poetiky prostoru v románu je i ztvárnění časoprostorových aspektů skutečnosti (chronotopu), a to jak na úrovni příběhu, tak na úrovni vyprávění. Alexandrie je dále explicitní rétorikou i skrze sémantickou indexaci personifikována a vstupuje do sémantických vztahů s postavami a událostmi. Jednotlivé úrovně se komplementárně doplňují a jsou součástí sémantického gesta románu. Alexandrie se stává samostatným znakem, mytickou entitou, jejíž význam interpretuji v poslední části této diplomové práce. V závěru jsou naznačeny možnosti srovnání poetiky...
|
|
|
Teorie fikčních světů. Analýza a interpretace vývoje teorie fikčních světů v posledních desetiletích.
Zima, Martin ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Práce zkoumá možnosti uplatnění teorie fikčních světů jako možné platformy pro odlišný literárněteoretický pohled na zkoumání literárních textů. Namísto rešerše se však zabývá některými problémy, které jsou s teorií nutně spjaty a které byly doposud okrajově řešeny, pokud vůbec byly diskutovány. Přispívá do diskuse týkající se předností a negativ mimetického přístupu a teorie fikčních světů, zkoumá možnou uplatnitelnost této teorie na poli literární historie, pokouší se určit korelaci mezi textovými typy Seymoura Chatmana a pojmoslovím fikčněsvětové teorie a v neposlední řadě se také zabývá možnostmi této teorie ve fikčních světech lyriky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Řád, pokrok a ideální vláda v Claudianově eposu De raptu Proserpinae
Pastyříková, Iveta ; Bažil, Martin (vedoucí práce) ; Fořt, Bohumil (oponent)
IVETA PASTYŘÍKOVÁ: ŘÁD, POKROK A IDEÁLNÍ VLÁDA V CLAUDIANOVĚ EPOSU DE RAPTU PROSERPINAE ABSTRAKT Cílem této diplomové práce je ukázat, jak pozdněantický básník Claudius Claudianus zachází s problémem ideální vlády v mytologickém eposu De raptu Proserpinae, jakými strategiemi vybízí čtenáře k hodnocení Jovovy vlády ve světě básně a ke srovnávání se situací v reálném světě. Zvolenou metodou je teorie fikčních světů. Nejprve práce nastiňuje vztah mezi fikčním světem eposu a světem reálným, pak je věnována pozornost podstatné otázce tohoto fikčního světa, ideální vládě. Práce ukazuje předmluvy eposu jako vstupy do fikčního světa, které naznačují témata rozvedená ve světě básně, v němž před vládcem Jovem stojí nesnadný úkol: sladit pokrok s ochranou před chaosem. Poslední kapitola shrnuje autorovy strategie a srovnává epos s jinými Claudianovými básněmi.
|
|
| |
|
|
Výstavba fikčního světa fantasy ságy Píseň ledu a ohně
Kollárová, Veronika ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá fantasy ságou Píseň ledu a ohně amerického spisovatele G. R. R. Martina a rozborem jejího fikčního světa. Zkoumá její žánrové zařazení a zaměřuje se na prvky, kterými ze svého žánru vybočuje a kterými ho obohacuje. Prostřednictvím analýzy naratologického konstruktu díla se soustředí na hlavní principy výstavby fikčního světa a jeho specifické vlastnosti. Základní teoretický rámec pro rozbor ságy tvoří současné fikční světy, které nejsou označovány za fikční v tom smyslu, že by utvářely nějaký smyšlený narativ, ale vytváří nové narativní univerzum. To je vytvořeno tak, že pomáhá konstruovat další pokračování nebo narativní odbočky. Diplomová práce se současně zmiňuje o fenoménu transmediality, díky které se narativní univerzum nadále rozšiřuje a fikční svět se pak za její pomoci stává o to skutečnější.
|
|
| |
|
|
Řád, pokrok a ideální vláda v Claudianově eposu De raptu Proserpinae
Pastyříková, Iveta ; Bažil, Martin (vedoucí práce) ; Fořt, Bohumil (oponent)
IVETA PASTYŘÍKOVÁ: ŘÁD, POKROK A IDEÁLNÍ VLÁDA V CLAUDIANOVĚ EPOSU DE RAPTU PROSERPINAE ABSTRAKT Cílem této diplomové práce je ukázat, jak pozdněantický básník Claudius Claudianus zachází s problémem ideální vlády v mytologickém eposu De raptu Proserpinae, jakými strategiemi vybízí čtenáře k hodnocení Jovovy vlády ve světě básně a ke srovnávání se situací v reálném světě. Zvolenou metodou je teorie fikčních světů. Nejprve práce nastiňuje vztah mezi fikčním světem eposu a světem reálným, pak je věnována pozornost podstatné otázce tohoto fikčního světa, ideální vládě. Práce ukazuje předmluvy eposu jako vstupy do fikčního světa, které naznačují témata rozvedená ve světě básně, v němž před vládcem Jovem stojí nesnadný úkol: sladit pokrok s ochranou před chaosem. Poslední kapitola shrnuje autorovy strategie a srovnává epos s jinými Claudianovými básněmi.
|
|
|
Od metafikce k sebereflexivnímu vyprávění ( Teorie a praxe sebeodhalující fikce v české literatuře)
Trpka, Vladimír ; Trávníček, Jiří (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Od metafikce k sebereflexivnímu vyprávění Teorie a praxe sebeodhalující fikce v české literatuře Mgr. Vladimír Trpka Abstrakt Disertační práce se zabývá metafikcí jako klíčovým teoretickým konceptem ovlivňujícím jak teoretické uvažování o sebereflexivitě v narativní fikci, tak interpretaci a výklad vývoje sebereflexivních postupů v literatuře. Hlavním cílem je na základě analýzy nejvlivnějších teoretických přístupů k narativní sebereflexivitě navrhnout taková pojetí metafikce a sebereflexivního vyprávění, která by bylo možné uplatnit při analýze sebereflexivních postupů v české narativní fikci. Teoretická část se soustředí na prozkoumání vtahu mezi metafikcí a narativní sebereflexivitou. Metafikce je nahlížena jako pojem, který sice nahradil starší pojem sebereflexivního románu (self-conscious novel), ale zároveň ho přizpůsobil postmodernímu pojetí fikce. Pojetí fikčnosti v teoretickém konceptu metafikce má přímý vztah k postmodernímu diskurzu, ve kterém se tento pojem zrodil. V dosavadních přístupech k metafikci se proto nachází explicitně formulovaný nebo skrytý vztah ke konstruktivistické filozofii jazyka, performativitě a k tezi o jazykové povaze naší reality. Jestliže tedy současná naratologie do typologie sebereflexivity zavedla dichotomii metanarace a metafikce, je potřeba pojetí metafikce upravit...
|
|
|
The Wire: Neoformalistická analýza a analýza fikčních světů
Svěrák, Matouš ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
V rámci své bakalářské práce analyzuji narativní strukturu, styl, fikční svět seriálu The Wire a jejich vzájemné vztahy. Při samotné analýze vycházím z neoformalistických pozic a využívám teorie seriálové fikce tak, jak ji definoval Mgr. Radomír D. Kokeš, Ph.D., ve sborníku Intermediální poetika příběhu. Doufám, že praktickým užitím této mladé teorie pomohu prokázat její přínos analýze seriálů. V textu se dále věnuji popisu podmínek, které vedly ke vzniku The Wire, specifické pozici stanice HBO, výrobce seriálu, na televizním trhu a způsobu, jímž ovlivnila konečnou podobu seriálu. Dále reflektuji vztah The Wire k realitě, jeho specifika v kontextu žánru policejního seriálu a v neposlední řadě ho také vkládám do kontextu tvorby výkonného producenta a scénáristy Davida Simona. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Fabula et historia: Václav Hájek z Libočan a fikční strategie historiografie
Česká, Jana ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
Odborné recepci díla Václava Hájka z Libočan se dosud vyčítalo nezohledňování dobového rétorického diskurzu, ze kterého Kronika česká vycházela. Z rozboru dosavadní kritiky a interpretace Hájkovy kroniky i z excerpce klíčových bodů teorie fikčních světů v této práci vyplývá nedostatek znalostí o raněnovověké diskurzivní praxi, která určovala fikčnost textu/ů, ale též o formální stránce díla. Teprve díky zevrubnému poznání obou těchto aspektů bude totiž možno docílit moderního využití Kroniky české a jí podobných děl jako pramenů i jako dílčích kroků v literárním vývoji. Práce sestává z výběru teoretických nástrojů pro odlišení fikčního a nefikčního narativu, přehledu recepce Kroniky české v kompendiích a textech doprovázejících vydání díla a na závěr v syntéze teoretických závěrů a praktických klasifikací Hájkovy kroniky, tedy přináší zhodnocení jejich výpovědní hodnoty ohledně současného (ne)fikčního statutu díla.
|
host ::
RSS.